Včelařská konference

Zinkové soli jsou pro včelstvo jedovaté, ale v takovém množství, v jakém je zinek na pozinkované mateří mřížce, v podstatě včelstvu neškodí. Zinkové soli včely nijak nelákají ke konzumaci, pokud se s nimi jednotlivé včely setkají jako s pevnou látkou, vynesou je z úlu jako každou jinou nečistotu a nijak je to neohrozí. Aspoň si to myslím. Mohly by se otrávit jednotlivé včely, kdyby kapky sladiny na něčem pozinkovaném zkvasily nebo by se v nich srazila kyselina mravenčí z léčení tak, že by se v nich objevilo větší množství kyseliny, která by reagovala se zinkem. Hromadný úhyn nebo oslabení včelstva při běžném použití pozinkovaných věcí uvnitř úlu nehrozí, ale je dobré o tom vědět.

Navíc kovové části v dosahu včel včely potahují vrstvou propolisu a ten je před kyselinou do určité míry chrání. V minulosti bylo v literatuře varováno před korýtkovými krmítky do zadováku na obrácenou láhev vyrobenými z zinkového plechu, dobře se ohýbal a snadno pájel, místo pocínovaného. Uvádělo se, že při pozdnějším krmení, kdy včely odebírají roztok cukru už pomalu, tam cukr zůstane, potom roztok kvasí a rozpouští zinek a vzniklé zinkové soli mohou včelstvo otrávit.

Asi ale i toto platí v extrémním případě, třeba když to krmítko se zbytky cukru zůstane v úlu a cukr kvasí přes zimu. Jednou se mi takové krmítko zatoulalo do úlu a že je ze zinkového plechu jsem si všiml až když jsem ho po krmení vytahoval díky větší hmotnosti a podezřelému vzhledu, včelstvu se tehdy nestalo nic.
Každopádně zinek a hliník jsou kovy velice citlivé ke kyselinám, snadno vznikají soli a zinečnaté a zřejmě i hlinité soli ve sladině jsou pro včely jedovaté. Ale při běžném použití v úlu - pozinkovaná mateří mřížka, kovové mezerníky nebo jiné kousky plechu se soli těch kovů do sladiny nedostávají.

Pokud se bude hodně používat kyselina mravenčí a v úlu bude toho kovu hodně, mohlo by dojít k nějakému nárazovému vzniku většího množství těch solí, potom by bylo třeba dávat pozor, jestli se to nějak neprojevuje na včelách. Určitá možnost, ne jistota tady je. Asi takhle.
Co se týká nátěru, viděl bych jako potřebné natřít pozinkovaný plech, pokud se používá jako podložka na měl a včely k němu mají přístup. Jinde v úlu natřít tu stranu pozinkovaného plechu, ke které včely nemají přístup a tudíž ho nemohou potáhnout propolisem. Vůbec by se asi neměla natírat mateří mřížka, barvou by se zúžily mezery mezi dráty. U úlů vylepených hliníkovou fólií nevím, to musí ukázat praxe.

Ve svých úlech používám pouze pozink podmetové síto po kterém včelky pochodují celé léto a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal do teť,ale asi už je slabší.(Nevim,protože jsem tomu nevěnoval pozornost,ale do budoucna to budu sledovat,protože s kyselinou mravenčí mám velké plány.)Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni.Co se týká mateří mřížky tak ta je taky plast,jen hřebíky v rámcích jsou pozink,ale to bude asi opravdu zanedbatelné.Drátky jsou už naštěstí nerez.Je to každopádně k zamyšlení do budoucna při volbě materialu,zvláště když budoucnost velmi pomalu ale jistě směřuje k bio medu a použití hlavně přírodních léčiv.Vaše je informace jsou přínos,protože jsem o včelaření něco přečetl i o léčení KM se píše že je agresivní kyselina,ale nikde se neuvádí že reakcí vznikají jedovaté látky,což mi teť zní logicky i když nejsem chemik.(((asi jsem špatně četl)))


Zdraví Vám všem i včelkám přeje Pepíno

.... a po použití formidolu oxidovalo značně.Matný zoxidovaný povch zůstal ...
-------
Když vypadalo nadějně, že do dotací půjdou i varoadna, tak jsem se tady poptával zda někdo nezná ceny vhodného nerez síta. To bych si zainvestoval (když to jiní platí :-) .

Kdysi když nebylo varoa síto běžně v sortimentu včel.prodejen, tak jsem znouze dával dolů hrubé kovové síto proti myším, na to fasádní perlinku do zateplených fasád. Včely to trochu ohoblovaly, ale ještě teď po několika letech drží. Ale vypadá to, že nebude věčná.

Ale kolem staveništ se používají zelené sítě. Jednu jsem okukoval když jí natahovali (bohužel na roli nebyl napsaný dodavatel) a byla z takové "věčné" pevné umělé hmoty. Z podobné se dělají umělohmotné zipy když je vyrábějí jako zmáčknutou spirálu. Ta síť co jsem okukoval byla docela hustá, spíše na strop a propolis, či větrání, ale kdyby byla o číslo řidší, na varoa dno by docela šla.

Bohužel nemám čas bloudit po stavebninách, ale pokud někdo by někde zjistil výrobce-dodavatele a kouklo by se, jestli by od něj bylo něco vhodného, tak by se asi dost ušetřilo.

Jen kolem té stavby co jsem okukoval omotaly několik set metrů. Nemohlo to být tedy asi zas tak drahé.
Bohužel, když to sundávali, tak jsme nebyl v dosahu, abych se dohodl:-)

Karel

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, z bývalého jednoho socialistického řempa vzniklo několik soukromých prodejen, ale pořád se dají pod heslem řempo najít na internetu. Největší výběr je asi v pražském řempu, www.rempo.net, kde je i kvalitní internetová prodejna s množstvím doplňkových informací. To zelené síto, kterým se "omotávají" stavby, tam myslím je taky. Potom plastová síta s vhodnými otvory na dno jsem viděl prodávat v Bauhausu jako ochranu stromků proti okousání zvěří, bylo ale dost tvrdé, takže je otázka, za jak dlouho by popraskalo.

Něco by šlo najít v prodejnách Řempa, ...
Radim.
........
Viděl jsem pravděpodobně tohle:

http://plasticke-hmoty.rempo.net/plachty-pytle-plotoviny-site-sitoviny-zastineni/lesenarske-site-zastinujici-sitova-tkanina-plotex-s-oky/

Ale rozměr ok neuvádějí. Na dno bude ale asi třeba o číslo řidší. Padesát Kč za m2, pozink je asi trochu dražší. Problém je, že tohle by chtělo vidět na vlastní oči. Takže až budu v důchodu a budu mít dost času :-))

Ale na ochranu před ptáky a nebo natáhnout na plot před česna aby včely létaly výš nad sousedy či kolemjdoucími asi dobrý.

Karel

Jsem rád, že se kyselině mrav. věnuje větší pozornost, určitě si to zaslouží a nemůže za to, že se používá tím nejhloupějším způsobem, co existuje. Nejhůře je to zespoda, o něco lepší je to z boku a určitě nejlepší zezhora přes plodiště.ˇZezhora to ale moc Formidolem dobře nejde, protože je to hodně pracné a krátkodobé a u většího počtu včelstev nepoužitelné. Vyvíjím tedy svůj způsob s doplňováním bez otevírání úlu a určitě ho zveřejním alespoň po sezoním odzkoušení. Mám tedy prosbu pro "naše chemiky" což je obor v kterám mám pouze základní vědomosti. Co udělá kys mravenčí s molitanem , neuvolňuje se něco jedovatého?? Jaké by připadaly do úvahy neškodné a měkké materiály?? Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu?? Výrobce se zasekl na Formidolových deskách a zřejmě ničím jiným nepřekvapí a tak si musíme pomoct sami. Děkuji za odpověď. Zdraví R. Stonjek

Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??

-----

Vyzkoušel bych hobru.
Papírky pro fumigaci a jiné filtrační a další speciály (m.j. pro ČSLA) se vyráběly na pokusném stroji ve Štětí - patřil tehdy IRAPA. Pak se nějak privatizoval a jak se jmenuje firma teď, tak nevím. (Ono mediální ROTO to není:-)

Pokud by se nehodila HOBRA, tak čistší nasákavý materiál je právě ve filtračním materiálu. V galvanovnách a.j. se používají filtry, kde je filtr halda mezikroužků z papíru podobného pivním táckům. Ale z principu to musí být "čistší" než nějaké pivní tácky.

A co netkané textilie?

Karel

"Kde by se dala sehnat celulozová hmota, podobná nebo stejná, jako u Formidolu??"

Květinoví aranžéži používají hmotu s vysokou nasákavostí, která se nechá velmi dobře dělit nožem. Protože v této hmotě vydrží i živé květy, mohla by být vhodná i pro naše účely. Nechá se zakoupit v některých květinářstvích a zahradnictvích.
Čau Pepča

"Podložky na měl mám samozřejmě bílé plastové což asi všichni."
Já již léta pužívám noviny. Jsou prodyšné, jednorázově hygienické, pomáhají odstranit vlhkost, pokud na dno nakape, nemusím nic skladovat.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

noviny nedoporučuji, kondenzovaná vlhkost je přilepí ke dnu a roztrhnete si je. Měl se včelkami se rozsype. Musí se jich dát více na sebe a pak to z toho vyklepávat.